Dve ponaučenia
Scena:
(Krasny letni den.V lese sedi zajic pred svou norou a neco pise na notebooku. Prichazi liska.)
Liska: "Cau zajici, co delas?!"
Zajic: "Makam na diplomce."
Liska: "O cem bude?"
Zajic: "O tom, jak zajici zerou lisky."
Liska chvili lapa po dechu. "To je prece blbost! Kazdy vi, ze zajici nezerou lisky!"
Zajic: "Tak se pojd podivat."
(Oba zmizi v zajicove nore. Za chvili vyjde zajic a okusuje lisci kost. Sedne si zpatky k notebooku a pokracuje v psani. Prichazi se vlk.)
Vlk: "Nazdar zajici, co to delas?"
Zajic: "Pisu diplomku na tema, jak zajici zerou vlky."
Vlk: "Takova blbost ti prece neprojde!?!"
Zajic: "Proc ne? Chces se podivat?"
Oba vejdou do nory, a za chvili se objevi zajic a poplacava si bricho. Sedne si k notebooku. Na scenu vstoupi medved:
Medved: "!Ahoj zajici, co to pises?"
Zajic: "Pisu diplomku : Jak zajici zerou medvedy."
Medveda to zjevne pobavi: "Cha cha takovy vtip jsem uz dlouho neslysel."
Zajic: "Neveris, tak se pojd podivat ke mne, a ukazu ti to."
Scena:
(Uvnitr zajeciho doupete. V jednom rohu hromada liscich kosti. V druhem rohu hromada vlcich kosti. Naproti sedi obrovsky lev a stara se v zubech.)
Moralni ponauceni:
Nezalezi na tematu diplomky.
Nezalezi na tom, jaka data zpracovavas.
Zalezi na tom, koho mas za konzultanta.
Silne vycerpany lev se sotva plazi po pousti a hleda cokoliv k snedku. Tu najednou v dali spatri oazu a po velkem usili se tam doplahoci. Oaza je to vskutku malinka, s jednou palmou kolem ktere si hraji ctyri male opicky. Ty ihned jak uzri lva, vysplhaji do koruny.
Lev se uvelebi pod palmou a povida:
Opicky, opicky, ja jsem lev, kral zvirat, a mam ohromny hlad, proto jednu z vas snim."
Opicky se rozechveji strachy, a kdyz vidi, ze to lev mysli vazne, tak si strihnou a ta co prohrala pomalu sesplhava dolu. Lev na ni vyskoci a v mziku ji celou sezere a lehne si zas pod palmu.
Opicky stebetaji: "Lve, tak bez uz pryc!".
Ale lev na to: "Jedna mala opicka je malo, ja mam jeste hlad!"
A tak si opicky musely zase strihnout, a ta co prohrala leze dolu. Lev se na ni sape a opicka okamzite mizi v jeho velke tlame.
Lev vsak stale neodchazi a opicky placou: "Lve, uz si nas polovinu sezral, tak uz bez pryc."
Ale lev stale vyckava a povida: "Nechavate mne dlouho cekat a tak mi zas vytravilo. Jeste na jedne z vas si pochutnam."
Zbyvajici dve opicky videli, ze neni jine cesty, a tak si opet strihly... Lev se vrha na opicku a ta opet mizi v jeho bezednem zaludku.
Ale co to? Lev stale neodchazi. Posledni opicka zoufale vresti a prosi: "Lve, uz si mi sezral vsechny me kamaradky, tak nech alespon mne prezit."
A lev je neuprosny a ceka. Opicka uz je cela vycerpana a rezignovane sleza dolu lvovi primo do chrtanu.
A to je konec bajky.
Ponauceni
1. Kdo si pocka, ten se docka.
2. Kazda se jednou spusti.
